Milí rodičové, co nesprchlo včera, to napršelo dneska. Z toho důvodu jsme se již po snídani vydali do lesa, kde jsme opevňovali svá domovská přístaviště. Z přístavišť jsme se pak sice vydali na loupežnou výpravu, ale po cestě jsme narazili na pomatené názvy námořnických termínů, což nám zabránilo v našem počínání. Od té chvíle nás pronásledovala jen smůla, především v podobě nepříjemného deště, který bez přestání bičoval všechny naše paluby. Nevěšeli jsme hlavu a rozptýlili se od chmurných myšlenek při nácviku táborové písně a zápolení v postřehové hře Eliášův oheň. I naši kapitáni se nás snažili uchránit před trudnomyslností pomocí přehrávání scének a hlášek ze známých filmů, které jsme pak museli rozpoznávat. Poté jsme přikročili ke sledování filmu Piráti v našem improvizovaném kinosále. Když se k večeru konečně vyčasilo, naši první důstojníci nám vysílali šifrované vzkazy přes světelné signály.